Přeskočit na hlavní obsah

Jehněčí Tajine Ras El Hanout


Stejně jako k pomalu dušeným pokrmům Tajine patří určitá obvyklá koření, jako je zázvor a římský kmín, nejobvyklejším masem pro přípravu není zdaleka vepřové a kuřecí, které známe z naší středoevropské kuchařky, ale jehněčí. To samozřejmě seženete i tady, ale pravděpodobně vám to chvilku zabere. Výsledek vás ale překvapí pestrou škálou cizokrajných chutí.



V marocké kuchyni se přirozeně proplétají vlivy arabské, perské, berberské a andaluské. Právě Tajine má svůj původ u Berberů, kteří šikovnou nádobu, kde maso se zeleninou a ovocem podusíte na minimu vody a na opravdu malém ohýnku (v poušti není moc co přiložit na oheň), brali všude s sebou. Tajine, které někteří autoři označují za přenosnou troubu, dnes koupíte i u nás, a dokonce i kvalitnější, než jsou ručně točené marocké originály.

Mělká miska Tajine dává jednak omezení v množství použité vody - dušené potraviny jsou zpola namočené, zpola se připravují v páře, jednak potom slouží k samotnému servírování. Původní šéfkuchaři velbloudích karavan z misky Tajine jedli třemi prsty, nebo nalámanou plackou, ale to už je na každém z vás, já se výsady evropského příboru nevzdám.

Vzhledem ke kulturnímu pozadí je většina Tajine receptů založená na jehněčím a skopovém mase, až později začaly, hlavně v Evropě, vznikat hovězí, kozí, vepřové a kuřecí recepty, nebo třeba rybí Tajine. Vekou výhodou pomalého dušení ve velkém množství zeleniny nebo ovoce je také fakt, že i maso podřadné jakosti dokonale změkne a pustí chuť, takže se nemusíme být hrudí, krku, plecka, kolínka, žebírka nebo kližky.

Co je to Ras El Hanout?

Podtitulkem dnešního Tajine receptu je Ras El Hanout. Hned na začátek je potřeba si říci, že to není Ras al Ghul, ten hodný pán, který naučil Batmana bojovat, ale pak chtěl vyplenit Gotham, ale Ras El Hanout, čili volně přeloženo "to nejlepší, co obchod má".


Kořenící směs Ras El Hanout seženete ve specializovaných prodejnách alternativní výživy, ve stáncích s kořením, nebo si ho můžete zkusit dovézt z dovolené. Na recepty Tajine, ale i na jakékoliv další maso ho využijete bohatě.


Kdo už v severní Africe byl, ví, že se jedná o poměrně častou kořenící směs do omáček a pod maso, která je založená na skořici, muškátovém oříšku, kardamomu, kurkumě, novém koření, hřebíčku, chilli a pepři, přičemž její složení se mění doslova dům od domu, jak je kdo zvyklý.

V této směsi najdete často pískavici, mletou sladkou papriku a římský kmín, jeřáb ptačí, šáchor jedlý, rajský pepř, kořen kosatce německého, drmek obecný... pokud jsme už vyjmenovali víc koření, než znáte, není divu. Marokánci jsou v kuchyni velmi kreativní.

Co si připravit:


  • 1 kg jehněčí kýty bez tuku, očištěné
  • 1 lžičku koření Ras El Hanout
  • 2 lžičky čerstvě nahrubo mletého pepře
  • 1 lžičku skořice
  • malou špetku šafránového prášku
  • 3 lžičky mleté papriky
  • 3 lžičky mletého zázvoru
  • 3 lžičky kurkumy
  • 1 lžičku kayenského pepře
  • 2 cibule
  • 3 stroužky česneku
  • 2 lžíce olivového oleje
  • 400 g loupaných rajčat v plechu
  • 2 lžíce rajského protlaku
  • 200 ml vody
  • 100 g sušených meruněk a švestek, libovolně
  • 50 g datlí
  • 50 g rozinek
  • 50 g loupaných mandlí
  • 1 l jehněčího vývaru nebo jehněčího bujónu
  • mořskou sůl, listovou petržel nebo čerstvý koriandr

Postup přípravy:

Připravte si maso na kostky, zbavte tuku a očistěte.

Smíchejte kayenský pepř, černý pepř, Ras el Hanout, papriku zázvor, skořici a kurkumu. Ve vzniklé směsi pořádně vyválejte maso tak, aby vám půlka koření zůstala a druhá půlka byla vetřená do masa.

Maso dejte přes noc do ledničky, aby natáhlo chuť koření. Hodí se miska s víčkem, nebo lépe vakuová miska.

Na spodní misce Tajine nebo na pánvičce zpěňte cibuli s česnekem, až bude chytat barvu, opražte maso po všech stranách. Pokud začínáte na pánvi, přemístěte poté maso do Tajine.

Přidejte krájená rajčata, protlak a vývar. Potom přidejte na jemné proužky nakrájené meruňky, datle bez, sušené švestky, vše bez pecek. Poté dejte rozinky a část mandlí, lépe nakrájených na plátky.

Přiveďte k varu a zakryté na mírném ohni vařte cca 2 hodiny. Voda by se neměla vyvařit, poklice hrnce Tajine vodu perfektně sbírá a kondenzuje, ale samozřejmě se po hodině pro jistotu podívejte.

V průběhu dušení ochutnejte a třeba přisolte, když se vám to bude zdát potřeba. Velmi dobře chutná, když před koncem přidáte trochu medu.¨

Podávat můžete s rýží nebo kuskusem, ale skvělé je to zejména s chlebovými plackami.

Fotografie: commons.wikimedia.org.

Komentáře

  1. Dobrý den, jaké maso byste na tento Tajine recept doporučila jako náhradu jehněčího?

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den, jehněčí je jemné a má specifické aroma. Nikdy jsem nahrazování jednoho masa druhým moc neuznávala, výsledek bude pak jiný recept, který drží už jen stejné koření. Speciálně dušení pod těžkou poklicí je postup, jak z původní chuti masa zachovat co nejvíc a tak bych ho vážně nenahrazovala. V tajine receptech se ale jinak objevuje cokoliv od hovězího, přes králíky až po drůbež a ryby, takže v zásadě neuděláte chybu. Jestli ale nechcete spadnout do každodenní kuřecí nudy, zkusila bych alespoň králíka, který má jakš takš nějaký charakter.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Co je to Masála?

V orientálních kuchařkách, které v poslední době rychle získávají na popularitě, se to hemží slovem masála, nebo masala. Tu se uvádí Tandoori masala, jinde Garam masala, narazíte ale také třeba na Dátá nebo Čát masalu. Jak se liší?

Kuřecí Tajine s citrony a olivami

Dušené kuřecí maso, které je zajímavě podbarvené směsí naložených citrónů, zelených oliv, koriandru, zázvoru a šafránu, nám opět zapadá do poměrně klasické orientální chuti, přesto je ale právě kvůli té nejdůležitější složce trochu jiné. Dnes se podíváme nejen na tento recept, ale i na to, jak si citrony naložit doma pro další pozdější použití.

Co je to čubrica?

Další oblíbenou kořenící směsí, která se může zabydlet na našem stole a v našem jídelníčku, je čubrica. Kdo by ale hledal její původ v dalekém orientu, asi by nepochodil - je totiž doma na Balkáně a jedná se tak o kořenící přípravek téměř domácí provenience.